Jak kontrolovat expozici

V dnešním blogu se podíváme, jak prakticky kontrolovat expozici v režimu priority clony, a to všechny její aspekty – clonu, čas, citlivost a expozici. Příklad bude ilustrován na digitální zrcadlovce Nikon D90, funguje ale na všech „lepších“ zrcadlovkách Nikon (těch se dvěma kolečky, tedy právě od Nikonu D90-7000-7100 nahoru).

Trocha teorie na úvod

Začneme trochou teorie. Co ovlivňuje expozici snímku asi všichni víme, dobře je to popsáno třeba v článku http://www.fotoroman.cz/techniques2/exposure_basic.htm. Občas se jako pomůcka uvádí voda - clona říká, jak velkou dírou voda teče, čas říká jak dlouho teče. Expozice je to, kolik tam té vody na konci je. 

Jen stručně pro připomínku, toto jsou hlavní proměnné, kolem kterých se celé téma točí:

• Úroveň osvětlení (anglicky light, L) – kolik je venku světla, nebo přesněji – kolik se ho odráží do objektivu. Pro naše dnešní zkoumání označme množství světla za neovlivnitelné a nebudeme se s ním dále zabývat.
• Závěrka (anglicky Shutter, S) – jak dlouho zůstane závěrka otevřená a bude pouštět světlo na čip. Čím delší doba, tím více světla. Typické hodnoty jsou v setinách až tisícinách vteřiny, mohou být ale i přes 10 vteřin při noční fotografii. Má vliv na ostrost vzhledem k pohybu.
• Clona (anglicky Apperture, A) – jak velkou dírou v objektivu jde světlo na čip. Čím větší clona, tím MENŠÍ díra a méně světla. Typické hodnoty jsou od 1 do 32. Má vliv na hloubku ostrosti a kvalitu kresby.
• Citlivost (anglicky sensitivity, ISO) – kolikrát si fotoaparát „vynásobí“ světlo, které na čip dopadlo. Typické hodnoty u zrcadlovek jsou od 100 do řekněme 3200, u profi přístrojů ale jdou až přes 100.000. Má vliv na šum.
• Expozice (anglicky exposure, E) – jak světlý či tmavý je výsledný snímek. Fotoaparát předpokládá, že scéna odpovídá 18% šedé, a podle určí „správnou“ expozici. Tato správná expozice je označena jako 0, přeexponované (příliš světlé) snímky mají hodnoty jako +0.7EV, podexponované -0.7EV (nastavit lze v polovinách nebo třetinách EV, obvykle maximálně do 3 nebo 5 EV).

Mezi těmito veličinami existuje závislost, která se dá ilustrovat třeba následujícím vzorečkem:

SxISO(xL)/A = E

Neberte mě úplně doslova, přímo násobit a dělit se nedá, přesné matematické závislosti můžete dohledat v již zmíněném článku (expoziční stupnice jsou logaritmické). Pro ilustraci závislostí nám ale vzoreček poslouží - čím delší je čas, čím vyšší je ISO, čím více je světla a čím menší je clona, tím světlejší bude výsledný snímek. Máme tedy čtyři veličiny (L v závorce zanedbáváme) a na jejich kontrolu 2 kolečka na naší zrcadlovce. Není to málo, Antone Pavloviči? Inu, je… ale nějak si poradíme. 

Priorita clony

Začněme dnes v režimu priority clony (na zrcadlovkách Nikon označený A na voliči režimů - to velké kolečko vlevo nahoře). Ten je můj oblíbený, třeba při fotografii krajiny je to právě clona, co potřebuji mít pod kontrolou (Expozici nechám na automatice, čas mě nezajímá, pokud stačí na ostrou fotografii… a ISO chci co nejmenší s ohledem na to ostatní). Otáčením pomocného voliče tedy měním clonu v dostupném rozsahu, třeba od 1.4 do 16 dle objektivu. Co s tím zbytkem? Mohl bych nechat zbytek na automatice… ale tím bych ztratil kontrolu nad fotoaparátem. Abych si kontrolu udržel, budu muset jednu veličinu zafixovat a ty další dvě pak mohu směňovat jednu za druhou – rovnice musí stále vycházet. Mohu si ale vybrat ze dvou možností.

Easy ISO (snadné nastavení citlivosti)

Easy ISO je režim, ve kterém mám fixně nastavenou požadovanou expozici. Typicky na onu správnou hodnotu, ale třeba také na -1EV při večerních fotkách nebo +1EV na sněhu. Pomocným voličem (kolečko vpravo vpředu) nastavuji clonu a hlavním voličem (kolečko vpravo vzadu) mohu směňovat ISO za čas. Režim se aktivuje v Custom settings menu, sekci d3 ISO display and adjustment nastavíme na hodnotu Show ISO / Easy ISO (přesné umístění v menu se liší podle přístroje). 

Jak to funguje v praxi? Jako základ nastavím pomocným voličem clonu 8.0. Expozici nechám na automatice a ISO na 200 (automatické nastavení ISO mám vypnuté). Podívám se co na to přístroj… a ten dopočítá hodnotu času na 1/25. To je pro mé potřeby málo, pootočím tedy hlavním voličem, čímž navýším ISO třeba na 400 a čas zkrátím na 1/50. Pokud je mi ISO 400 už příliš, mohu se rozhodnout obětovat něco z clony. Pokud chci ovlivnit expozici snímku, mohu tak učinit pomocí tlačítka (+/-) a otáčení hlavním voličem. V tomto režimu fotím 99% svých fotek. 

Easy exposure (snadné nastavení expozice)

Easy exposure je režim, ve kterém mám fixně nastavenou hodnotu ISO, pomocným voličem nastavím clonu a hlavním voličem nastavuji čas na úkor výsledné expozice. Režim se aktivuje ve stejném menu Custom settings pod položkou b2 Easy exposure compensation (přesné umístění v menu se liší podle přístroje). Jeho aktivací se (pochopitelně) deaktivuje režim Easy ISO a naopak, aktivací Easy ISO se ruší Easy exposure.

V praxi opět nastavím pomocným voličem clonu na f8.0, přes tlačítko (ISO) nastavím otáčením hlavního voliče 200 a namáčknu spoušť. Přístroj určí správnou expozici při 1/25. Otočením hlavního voliče mohu opět čas zkrátit, tentokrát to ale místo navýšení citlivosti způsobí podexponování snímku. Opět mohu samozřejmě ladit i clonu a citlivost, abych dosáhl požadovaného výsledku.

Poznámka na závěr

Rovnice MUSÍ vycházet. I pokud bych se záměrně pokoušel, aby nevyšla. Pokud například nastavím expozici na automatiku bez kompenzace, ISO na 3200 a clonu na 1.4 v očekávání, že tak krátký čas fotoaparát na sluníčku nezvládne, k porušení přírodních zákonů nedojde, galaxie se nezhroutí a fotoaparát prostě můj příkaz nesplní - snímek s nejkratším možným časem přeexponuje, což indikuje jednak na stupnici expozice, jednak tím, že místo času zobrazí hodnotu Hi. Mít tedy na přístroji čtyři kolečka smysl nemá... pokud nastavím tři z proměnných, čtvrtá je vlastně výsledkem.